PRODUKTY A SLUŽBY > ZKUŠEBNICTVÍ A HODNOCENÍ

Zkušebnictví a hodnocení

Nedílnou součástí Synpo akciová společnosti jsou akreditované laboratoře pro analýzu a mechanické zkoušky polymerních materiálů – plastů a kompozitů, lepidel, tmelů a dalších materiálů, zejména pro strojírenství, automotive a stavebnictví. Zkušební laboratoř č. 1105.2 je pracoviště akreditované ČIA podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2018. Zabývá se hlavně mechanickými, termomechanickými a termickými zkouškami materiálů včetně hodnocení nátěrových hmot a ochranných povlaků. Provádění výše uvedených zkoušek je nezbytnou součástí vývoje polymerních materiálů a nátěrových hmot, následně také pro certifikaci finálních výrobků.

Zároveň tato zkušební laboratoř slouží jako nezávislá třetí strana například při zajištění pokladů pro rozhodnutí, zda vlastnosti a odolnost testovaného materiálu nebo povrchové úpravy splňuje/ nesplňuje požadavky harmonizované normy, podnikové normy popř. kupní smlouvy. Laboratoř je členem Sdružení českých zkušeben a laboratoří (CTLA) (č.034) a tím kompetentní k provádění a vyhodnocování celé řady testů i mimo akreditační osvědčení ČIA. Všechny zkoušky jsou prováděny podle standardů ČSN, ISO popř. ASTM a DIN, popřípadě dle dohody se zákazníkem.

Jsme schopni provádět zkoušky vyžadované pro udělení certifikátu pro většinu výrobků z oboru stavební chemie podle NV 81/99 Sb. a zajistit udělení certifikátu.

Vybavení laboratoře

  1. DSC, MDSC

  2. TMA, DMA

  3. Universální trhací stroje s teplotní komorou od -70°C do + 250°C

  4. Klimatické komory  - Teplota / Vlhkost / Korozní kontaminant

  5. Zařízení pro urychlené povětrnostní zkoušky (Q-UV, Q-Sun)

  6. Korozní komory (NSS, CASS, AASS, SO2)

Co umíme?

Hodnocení poškození povrchu
  • Obecné hodnocení povrchu Povrchové úpravy (PÚ) před, ale zejména po simulacích koroze, osvitu, adhezních či jiných testech. Evropské normy ČSN EN ISO 4628-1,2,3,4,5,6,8,10, nebo například ČSN EN ISO 10289 – popisující skóre hodnocení poškození : ochraně povrchu, americké normy jako ASTM D660, 714 a 1654 (Ekvivalenty zmíněných ISO norem)
Měření tloušťky vrstvy PÚ
  • Základní zkouška měření tzv. DFT (Dry film thickness), což je vrstva PÚ nad substrátem. Měření se provádí na feromagnetických materiálech pomocí metody magnetické indukce dle ČSN EN ISO 2178, popřípadě na neferomagnetických pomocí vířivých proudů. Souhrnná norma, která zahrnuje více než 6 různých metod měření je ČSN EN ISO 2808.
Stanovení vzhledu povrchu pomocí lesků a kolorimetrie, vizuálního hodnocení
  • Metodika hodnocení vzhledu dle kolorimetrických parametrů LAB (L – světlost, A/B – barevnost), saturace dle normy ASTM E1347 – Porovnání jednotlivých barev a jejich odchylek pomocí parametru ΔE. Měření zrcadlového lesku pod různými úhly, 20° - pro lesklé barvy, 60° - pro polomat / pololesk a 85° - pro matné barvy dle ČSN EN ISO 2813. Nepostradatelný soubor měření hodnotící degradace barev a PÚ v průběhu a po simulačních testech osvitu UV / Xenonu nebo například vlhkosti.
     
  • Hodnocení parametru křídování se hojně využívá metoda hodnocení dle ČSN EN ISO 4628-5, která je ruku v ruce spjata s odchylkou ΔE a ztrátou lesku. Vizuální hodnocení se rovněž provádí dle ČSN EN ISO 3668 v osvitovém boxu.
Stárnutí nátěrů a materiálů pod UV a Xenon světlem
  • ČSN EN ISO 4892-3 a ČSN EN ISO 16474-3 - urychlené laboratorní povětrnostní zkoušky pod UV lampami (UVA-340, UVB-313 a UVA 351)
     
  • ČSN EN ISO 4892-2 a ČSN EN ISO 16474-2 - urychlené laboratorní povětrnostní zkoušky pod xenonovou lampou
     
  • Akcelerované testy známé jako Florida test (PV 3930) – Xenon test v teplém a vlhkém prostředí. Kalahari / Arizona test (PV 3929) – Xeno test v horkém a suchém prostředí pouště.
     
  • Tyto zkoušky jsou dominantně používané ke zjišťování barevné stálosti povlaků a plastových / kompozitních materiálů, kdy je vizuálně hodnocena změna vhledu povrchu a objektivním měřením následně změna barevného odstínu (ASTM E1347) a pokles čísla lesku (ČSN EN ISO 2813).
     
  • Obě zkoušky jsou také velice vhodné pro simulování urychleného stárnutí materiálů za účelem posouzení jejich mechanických vlastností v závislosti na času expozice. Kontrola mechanických vlastností je prováděna především zkouškou tahem (ČSN EN ISO 527-2) a zkouškou rázové houževnatosti (ČSN EN ISO 179-1). Materiál a PÚ nejsou namáhány pouze samotným zářením, ale také kondenzovanou vlhkosti, která se projevuje korozním a adhezním namáháním materiálu a PÚ, ale také postřikem studenou vodou (xenon test + postřiková varianta UV zařízení), který simuluje termální šok povrchu a mechanickou erozi materiálu.
Urychlené zkoušky pro zjištění korozní odolnosti povlaků a materiálů
  • ČSN EN ISO 9227, ČSN EN ISO 12944-6, 9 - urychlené laboratorní korozní zkoušky v solné mlze. Obsahují také sofistikované cyklické korozní zkoušky zahrnující působení mnoha stresorů (solná mlha, solný postřik, teplo, mráz, kondenzace vody, vysoušení, UV záření apod.)  - také součást průkazných zkoušek pro ŘSD dle TKP 19.B.
     
  • ČSN EN ISO 6270-1, 2 - urychlené laboratorní korozní zkoušky s kondenzací vody (ČSN EN ISO 13523-27 –  Sendwich test)
     
  • ČSN EN ISO 3231, ČSN EN ISO 6988, DIN 50018 - urychlené laboratorní korozní zkoušky s kondenzací vody za přítomnosti oxidu siřičitého (nejvhodnější zkouška pro rychlé určení vhodnosti a kvality pokovení materiálu – často součástí automotive norem DBL (Mercedes-Benz)
     
  • PV 1210 / 1209 - cyklické korozní klimatické rychlené laboratorní korozní zkoušky v solné mlze s následným klimatickým testem -20 / +80°C.
     
  • ČSN EN ISO 12944-6, 9, - sofistikované cyklické korozní zkoušky zahrnující působení mnoha stresorů (solná mlha, solný postřik, teplo, mráz, kondenzace vody, vysoušení, UV záření apod.)
Mechanické zkoušky nátěrů
  • ČSN EN ISO 1519, 6860 -  Zkouška ohybem (na válcovém trnu), kónický ohyb
     
  • ČSN EN ISO 1520 - Zkouška hloubením (Adhezní test elasticity barev, neprovádí se na pokovení)
     
  • ČSN EN ISO  6272-1, 2 – Zkouška odolnosti nátěr úderu
     
  • ČSN EN ISO 1522 – Stanovení tvrdosti pomocí Kyvadla (Persoz, König )
     
  • ČSN EN ISO 15184 – Stanovení tvrdosti materiálu pomocí tužek
     
  • ČSN EN ISO 1518-1 – Stanovení odolnosti proti poškrábání
     
  • ČSN EN ISO 5470-1, 7784-1,2 – Odolnost v oděru (Taberův přístroj)
     
  • Zkouška založená na oděru abrazivními koly pod závažím. Úbytek materiálu PÚ (Δm) odhalí tak případné limity v adhezních a kohezních silách, praskání, soudržnosti materiálu – což je například spjato s množství plniv ve formulaci PÚ.
Klimatické testy, sofistikované testy
  • Simulační testy povětrnosti bez UV/xenon záření. Jedná se zejména o testy simulace teplotních a vlhkostních podmínek – konstantně, skokově či pomocí ramp. Tyto testy odhalují technologické problémy lakování či pokovení náchylných např. na křehnutí, praskání, delaminaci (adhezní problémy), nestabilitu barevného odstínu nebo konstrukční problémy – pnutí v materiálu atp.
     
  • Mezi nejznámější normy patří ČSN EN 60068-2, PV 1210, 2005 a mnoho dalších. Prakticky každá automobilka má vlastní klimatické nebo specifické testy kontaminant / klima.
     
  • V poslední době se celá řada odvětví jako automotive, strojírenství, letecký či vojenský průmysl zaměřují na klima testy s přítomnosti korozních kontaminantů / stresorů. Jsou to nejnáročnější zkoušky, které umí pouze ty nejsložitější a tím pádem i nejdražší korozní zařízení. Zkušebna disponuje takovýmto zařízením od značky ASCOTT model AT1300/P/1 + ACC29  s kapacitou 2700 litrů s vlastní klimatizační jednotkou (viz fotka v příloze). Toto zařízení dokáže dokonce solné postřiky, zkrápění za mínusových teplot. Sama si umí omývat stěny, sušit horkým vzduchem atd. Dokáze realizovat stovky norem jako jsou například CCT, CETP 00.00-L-467 (pro Ford, Volvo, Scania), GM 9540P / GMW 14872 – pro GM  motors. D17 (ECC) testy pro Renault. TPJLR pro Januar a Land-Rover, TSH 1555G pro Toyotu, SAE J2334 a mnoho dalších.
Měření povrchové struktury - drsnost
  • Parametry povrchové struktury jsou  měřeny podle ČSN EN ISO 4287 - Geometrické požadavky na výrobky (GPS). Zkušební zařízení pro měření drsnosti povrchu, SURFTEST SJ-201 Mitutoyo. Dotykový měřicí přístroj, který zkoumá dané povrchy snímacím diamantovým hrotem. Výsledné hodnoty jsou poté ve formě parametrů RY ,RZ ,Ra ,RMAX – jako aritmetický průměr, odchylka od profilu či maximální profil drsnosti v mikrometrech (µm).
     
  • Zkouška je často zařazována právě po osvitových simulacích měkčených plastů či pryží z důvodu degradace matrice vlivem synergického efektu UV/slunce a vlhkosti.
Odolnosti materiálů proti chemickým látkám, ponorové zkoušky
  • Zkoušky založené zejména na principu odolnosti PÚ či materiálu proti chemický látkám. Jedná se většinou o průmyslové a pohonné kapaliny vozů jako benzíny, nafty, ropné frakce, rozpouštědla, čistidla, tuky a oleje, mazadla, separátory, kyseliny (např. kyselina sýrová z autobaterií), brzdové kapaliny, ptačí trus, pryskyřice atp. Materiály při penetraci těmito látky mohou měknout, tvořit osmotické puchýře, blednout se ztrátou lesku, rozpouštět se, korodovat. Nejběžněji používaná norma ČSN EN ISO 2812-1,2,3,4 – má různé volby provedení provedení – ponor do kapalin, ponor do vody a poté tampónková či kapková metoda. Populární je také test tzv. Double rubs pomocí acetonu, kdy je PÚ v chemikálii i mechanicky namáhaná. Základní zkouškou pro odolnost barvy a stupe-ň vytvrzení pojiva je MEK test, který rozrušuje síťované vazby, celý systém měkne, což se následně zkouší speciální tužkou tvrdosti 3B.
Speciální zkoušky
  • Zkoušky k posuzování odolností na materiálech jako jsou omítkoviny, dřevo, beton
     
  • ČSN EN ISO 11998  - materiál odolává odíracím cyklům za mokra s určitým úbytkem DFT
     
  • ČSN EN ISO 927-5 / 1062-3 – Zkouška, kdy se počítá změna hmotnosti natřeného dřevěného materiálu vlivem nasákavosti vody skrze PÚ.
     
  • ČSN EN ISO 7783 – Zkouška odolnosti materiálu proti prostupu vodní parou
     
  • ČSN EN 1062-6 – Zkouška propustnosti PÚ pro oxid uhličitý (určeno pro omítkoviny a zdivo)